Soužití ve smečce
Vlčí smečka je velmi důležitá pro přežití vlků, hlavně v zimním období. Vlci pak spolu loví a mají větší šanci, že něco uloví. A v podstatě všichni vlci nakonec jsou součástí nějaké smečky. Každý vlk je schopen se uživit sám a dokáže i ulovit velkou zvěř bez pomoci ostatních, jen to znamená víc energie. A v přírodě jsou i vlci samotáři, ale většinou když pak potkají partnerku tak založí smečku. Je to spíš dáno tím, že vlci jsou hodně společenská zvířata a smečka jim vyhovuje i co se týče sociálních vazeb. Přátelství, rodina a spoleh na vůdce smečky jsou zkrátka fajn.
Smečka vzniká většinou tím, že se potká vlk s vlčicí a ti založí rodinu. Jejich štěňata pak s nimi zůstávají. Když přijde druhý vrch pak někteří vlci odchází založit svou rodinu a někteří zůstanou a pomáhají s výchovou štěňat. Když nová štěňata dospějí tak jich pak taky zůstane pár ze smečkou. Většinou jsou tedy smečky více méně rodinného charakteru a proto v nich panuje klid. Tyto smečky většinou čítají tak pět až sedm jedinců, v zimně se však spojují dvě tři smečky dohromady. Většinou jsou taky rodinné. Vlčata z prvního vrhu už založila svou rodinu a teritorium mají někde poblíž a tak se v zimě setkávají a pomáhají si. Ale někdy se spřátelí i jiné dvě smečky. Na léto se pak zase každá vydá svou cestou.
Smečka může fungovat proto, že mezi vlky vznikají pevné sociální vazby. První vazba vzniká při námluvách a páření, vazba mezi vlkem a vlčicí, což je většinou nejsilnější vztah, který trvá v mnoha případech až do konce života, druhá sociální vazba je mezi rodiči a mláďaty a další mezi sourozenci z prvního vrhu, kteří zůstali a mláďaty z dalších vrhů. Díky těmto vztahům a pevným poutům může smečka fungovat.
Ve smečce panuje přesná hierarchie, která nesmí být narušena, jinak dochází k bojům a pak následnému rozpadnutí smečky. Smečka se také může rozpadnout, když některý jedinec zahyne, neboť to naruší sociální vazby a někteří jedinci pak ze smečky odejdou. Vlastně jsou to taková velká přátelství, ale aby vše dobře fungovalo musí existovat pravidla.
Na vrcholu stojí alfa pár, jejichž úkolem je smečku řídit a rozhodovat kdo co bude dělat při lovu. Také zajišťují ochranu smečky. Když je potřeba přesunout se na teritoriu a nebo ho rozšířit atd. vše tohle rozhoduje vůdce smečky. Zajišťuje tak ostatním členům, že se mohou cítit v bezpečí a nemusí tohle vše řešit. Vůdce smečky má pak i svá práva za to, a ta si většinou musí pořád vydobývat a obhajovat, neboť někteří členové se snaží je porušovat. Takže on jediný má právo rozmnožování, a také má právo jíst první kořist, kterou ulovili. Ale záleží na vůdci, někteří si tolik práv nevydobývají, jen jedno je zachováno všude, jen alfa samice smí mít mladé. A vůdce musí udržet pořádek ve smečce a zajistit aby vše dobře fungovalo ve všech situacích které nastanou.
Pak ve smečce jsou ostatní vlci. A každý má pevně stanovené místo a svá práva. Toto postavení má významnou roli při páření, při lovu při krmení a při ochraně území. Hierarchie může být ve smečce jiná při lovu, rozmnožování atd. Může být posledním v řadě kdo loví, neboť není dost rychlý ale druhým v obraně smečky, protože je zase dostatečně silný a agresivní.
Nejvýše postavený ve smečce po alfa páru je beta samec a samice. Ten dokonce někdy může i spářit alfa samici, když je mu to dovolen. Beta samec taky často usiluje o přízeň samice a nebo o to stát se vůdcem smečky. Když je alfa samec zraněn, nebo umírá tak on přebírá ,,vládu“.
Ostatní vlci jsou pak podřízení alfa páru a většinou to jaké mají místo ve smečce je dáno rovnováhou sil.
A pak je ve smečce taky omega jedinec. Je to poslední člen ve smečce. Částečně ani není brán jako součást smečky a je odháněn od jídla, jí až poslední, když je málo jídla tak nejí vůbec a když je nejhůř je i obětován. Tento člen nemusí být ve všech smečkách.
Celá tato hierarchie se někdy může zdát nespravedlivá a že se přece ostatní vlci musí pokoušet získat vládu nad smečkou, neboť být podřízený není svoboda nad vším. Ale pokud je vůdce smečky schopný tak to naopak ostatním naprosto vyhovuje, odpadá jim spoustu starostí a to je pro ně opravdu příjemné. Proto taky smečky vznikají.
Mláďata se mezi sebou taky vytvářejí jakousi strukturu, ale bez ohledu na pohlaví. Ale sami ve smečce nemají konkrétní postavení, jsou to prostě malé děti o než se musí ostatní postarat. Hierarchi se učí postupně a to formou hry, když už jsou starší získají své postavení a nebo odejdou založit svou smečku.
Co s toho plyne pro našeho pejska?
To už jste určitě slyšeli mnohokrát, musíte být vůdcem své smečky. No jo, jenže co to vlastně znamená?
Neznamená to, že budu na svého pejska zlý, že bude tím posledním členem ve smečce (což je mimochodem omega vlk otloukánek, který se necítí nejlépe ve své smečce, vlastně ani není úplně tak její součástí) a že nebude mít žádná práva. Můj pejsek se mnou dokonce i spí a může si na postel lehnout kdykoli se mu zachce a nic to nezměnilo v našem vztah vůdce a podřízený. A právě o tom to je. Podřízenost vašeho pejska si nezískáte tím, že bude jíst až poslední v rodině, že nebude moci být s vámi přitulený pod peřinou, že po něm budete stále něco pokřikovat a dávat mu najevo, že může doma akorát sedět na místě a koukat. Ne, tím spíš způsobíte, že si bude chtít svá práva zlepšit a bude tedy agresivnější a zkoušet to na vás.
To že jste vůdcem smečky mu hlavně ukážete tím, že mu zajistíte to co zajišťuje i vlčí vůdce. Ochranu, pocit bezpečí a že za něj spoustu věcí řešíte. Že ho vedete a určujete co se kdy bude dělat a to mu dáte jasně najevo ale bez agrese a napadání. Vlk alfa když se mu něco nelíbí jen vycení zuby a ostatní se stáhnou, nemusí začít křičet, nemusí napadat. Ostatní ho berou vážně proto, že má ve všem jasno a je sebejistý. A takoví bychom měli být asi i mi jako vůdci smečky, pokud si vezmeme příklad z vlků. Pejskovy je příjemné že má vůdce, že nemusí řešit spoustu věcí a jen si spokojeně hrát a běhat po přírodě, ale aby to tak bral musí v nás cítit sebejistého a silného vůdce, jinak bude naše místo chtít nahradit. A pokud chceme mít šťastného pejska nesmím z něj udělat zase toho posledního otloukánka…