Jak jsme se s Timurem potkali ?
V listopadu v roce 2007 jsem se stěhovala do Prahy. Byla jsem tehdá hodně nemocná. Takže jsem musela přerušit studium a léčit se. Můj nejlepší kamarád mi pomáhal se stěhováním věcí z Ostravy. Když jsem se zabydlovala a pustila se do uklízení všech těch krámů, kamarád mi řekl, že si ještě něco musí zařídit a brzy se vrátí. Tak jsem pomalu uklízela a přemýšlela co já vše budu ten rok dělat, když se musím léčit. Přece jen jsem byla zvyklá celý život studovat. Měla jsem nějaká pravidla a ty dodržovala. A co bude teď? Nic mně nedostane s postele… nebudu mít žádné povinnosti, jen se léčit. Byla to vidina trochu rozpačitá a beze smyslu.
No jo, jenže to jsem ještě netušila, že se můj život od základu změní. Kamarád přijel k večeru. Ještě jsem v jeho autě měla spoustu věcí. Tak jsem šla dolů, že budu vybalovat. Kamarád mi sdělil, že v autě mám dárek, ať si ho najdu…
Nerada přijímám dárky… tak jsem mu řekla, že nic nechci, že si nic nezasloužím a takový kecy, abych ho odradila od toho aby mi něco dával. Ale prý už mám smůlu. Už to vracet nebude… Tak jsem se pustila do prohledávání auta. Na předních sedačkách nic nebylo, v kufru taky ne… a na zadních sedačkách byly ještě mé věci.
Už jsem to začala vzdávat. Jenže pak mi zajela ruka pod sedačku do něčeho děsně chlupatého… lekla jsem se. Ono to bylo živé!!! Vytáhla jsem tu malou a krásnou kuličku. Vypadalo to úplně jako vlk! Lidičky. Ono to bylo maličké štěňátko… vůbec jsem netušila co to je za rasu. Malý vlček…
To už jsem si rozmyslela, že žádný dárek vracet nebudu! Hned jsem si ho chovala v náručí a pořád jen děkovala za ten nejúžasnější dárek na světě!!!:-) Najednou můj život dostal nový smysl a už bylo jasné co budu dělat při léčení... vychovávat malého vlčka:))
Tak to je náš příběh… Timko měl původně odjet do Itálie, kde ho čekal nový páníček, ale ten si ho nakonec nevyzvedl a tak paní majitelka zavolala kamarádovy, že jedno štěňátko nakonec zůstalo… Timur si mně nakonec našel a doputoval až ke mně:-)
Tak vám všem s Timkem přejeme ta nejkrásnější setkání…